VARIANTA 2

VARIANTA 2  - INSPIRACE

VARIANTA 1

Je hmyz schopen nahradit maso?

Bílkoviny
-spolu s nukleovými kyselinami mají výjimečné posavení v  biopolymerech, což jsou vysokomelokulové součásti organismů, jsou přítomny ve všech organismech a tvoří přes 50%  jejich suché hmoty. Vytvářejí v organismech nadmolekulové struktury, které jsou stavebním materiálem buněk a jejich součástí a řídí veškeré dění, které v buňkách probíhá

-pro člověka jsou  nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové hmoty, červených krvinek, vlasů a dalších tkání a také pro produkci hormonů
-je možné je získat z potravin živočišného původu  (maso, mléko, vejce, mléčné výrobky) i rostlinného (obiloviny, luštěniny, olejniny, sója)
- u živočišných potravin je obsah esenciálních aminokyselin v příznivém poměru, u rostlinných bílkovin některá z aminokyselin není plnohodnotná (např. u obilovin je to lysin, u luštěnin metionin)

Denní příjem bílkovin podle EFSA u dospělých osob (včetne starých lidí) by měl být 0,83g/ kg tělesné hmotnosti ( neuvažujeme kojence, děti a těhotné ženy, které mají příjem vyšší)


Podle UZIS ( Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) byla v roce 2002 průměrná váha ženy 67,4 kg a průměrná váha muže 81,4 kg.

Z výpočtu vyplývá, že průměrná žena by měla mít denní příjem bílkovin 56g a muž 68g.

Denně by žena měla přijmout 224g potravy bohaté na bílkoviny a muž 272g.

100g masa obsahuje v průměru 25g bílkovin, stejné hodnoty dosahuje i 100g hmyzu.

100g hmyzu má v průměru 123kcal.

Pokud bychom nahradili konzumaci masa hmyzem, měla by žena denně sníst 224g hmyzu (276kcal) a muž  272g hmyzu (335kcal).
*Denní enegretický příjem průměrné ženy by měl být 2000kcal, průměrného muže 2500kcal.

Průměrná roční spotřeba hmyzu na člověka by byla 90,5 kg, což je srovnatelné s roční spotřebou masa. Podle ČSÚ v ČR člověk spotřebuje cca 81,4 kg masa (223g masa na den).

http://www.czso.cz/

 

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH KAPACITY FARMY

Produkce: 5 tun zpracovaného hmyzu denně (přibližně 2 500 000 kusů hmyzu, při průměrné váze 0,002 kg/kus) - cca 1800 tun ročně, pokryje denní příjem bílkovin pro 25 000 lidí

 

HMYZÍ FARMA

VÝBĚR CHOVANÉHO HMYZU

Pro začátek jsem vybrala pět druhů hmyzu (viz obrázek). Jsou to druhy které se v ČR chovají nejčastěji (jako krmný hmyz) a čtyři z nich jsou už dnes na seznamu jedlého hmyzu (World list edible insects March 2012 - Wageningen UR).

POTŘEBA KONTROLOVANÝCH CHOVŮ

V letech 2005 - 2008 byl v okolí Brna a na Šumpersku chytán hmyz vhodný pro entofomágii (1x za 14 dní od dubna do října). Odběrem došlo k zjištění, že sběr hmyzu ve volné přírodě ovlivňuje druhovou diverzitu (rozmanitost). Z toho vyplývá, že hmyz je třeba získávat z velkochovů, nikoli sběrem v přírodě, kde také hrozí nebezpečí sebrání hmyzu jedovatého, chráněného nebo zasaženého nejrůznějšími postřiky.

CHYBĚJÍCÍ LEGISLATIVA

V současné době není hmyz v Evropské unii schválen jako potravina pro člověka, existuje několik velkochovů hmyzu, ale jen jako krmivo pro zvířata chovaná v zajetí (např: http://www.kreca.eu, http://venik.nl/)
Předpokládá se, že problematika "hmyzu jako potraviny" bude spadat do účinnosti Nařízení EP a R č. 258/97 k tzv. potravinám nového typu.
Ministerstvo zdravotnictví nemá v úmyslu bránit konzumaci hmyzu, i když není platná legislativa. S pracovníky Hygienické služby bylo dohodnuto, že hmyz bude mít do vytvoření nové legislativy EU postavení jako tatarský biftek - v restauraci je konzumován na vlastní nebezpečí.

zdroj: Insect as food in Czech Republic, Bednářová,Borkovcová, Zorníková, Zeman


PŘÍKLADY SOUČASNÝCH VELKOCHOVŮ HMYZU

VÝŽIVOVÉ HODNOTY HMYZU

Tabulka ukazuje, že dospělý hmyz má srovnatelné množství bílkovin jako maso. Larvy jsou na bílkoviny chudší. Celkově je hmyz bohatší na minerály, larvy mají srovnatelnou hodnotu železa s masem, hmyz má přibližne dvojnásobné množství magnesia.

POTRAVINÁŘSKÁ FIRMA SE ZAMĚŘENÍM NA HMYZ


Entomofagie - využití hmyzu v lidské stravě

Ve více než 90ti zemích světa (podle FAO) je konzumace hmyzu běžnou záležitostí. V Africe a latinské Americe tvoří hmyz doplněk stravy, v Asii je hmyz už po staletí delikatesou a součást tzv. haute cousine.



http://blog.friendseat.com/chef-shoichi-uchiyama-promotes-bug-insect-eating/



Entomolog Arnold van Huis říká, že je masová krize. V roce 2050 vzroste populace na 9 bilionů a masa bude nedostatek.

Před 20ti lety člověk průměrně zkonzumoval 20 kg masa za rok, dnes 50 kg a za 20 let 80 kg masa! Hospodářská zvířata jako skot, prasata nebo ovce zabírají 2/3 světové zemědělské půdy a produkují 20% ze všech skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Hmyz vyprodukuje také 10x méně methanu, 300x méně oxidu dusného a amoniaku než hospodářská zvířata.

podle článku: http://www.guardian.co.uk/environment/2010/aug/01/insects-food-emissions

Podle antropologa Marvina Harrise je konzumace hmyzu tabu v kulturách, kde získávání bílkovin nevyžaduje velkou práci (drůbeží velkochovy nebo velkofarmy dobytka). Hmyzu se tak nejvíce vyhýbají obyvatelé Evropy a Severní Ameriky. Evropané se na hmyz dívají jako na něco odporného, strach z hmyzu pramení z výchovy.

Hrozba potravinové krize, provázená hlavně zdražováním základních komodit ( hlavně rýže, oblilniny) již teď nutí lidi v nestabilních a chudých zemích, aby měnili návyky a začali jíst levnější potravu.

Hmyz má především vyšší efektivitu přeměny přijímané potravy na živou hmotu než běžná masa. Zatímco mnoho hmyzu dokáže změnit přijatou energii na proteiny v poměru kolem 4:1, do dospělosti vychovaný skot má poměr příjmu a přírůstku 54:1. Navíc teplokrevní obratlovci potřebují výrazně vyšší množství energie, aby si udrželi vnitřní teplotu, zatímco studenokrevný hmyz ne.


http://en.wikipedia.org/wiki/File:Insect_food_stall.JPG

Hmyz se také rychleji reprodukuje než hovězí dobytek. Samice cvrčka může snést od 1 200 do 1 500 vajíček během 3-4 týdnů,zatímco pro chovaný dobytek připadají jen 4 potomci na každý na trh poslaný kus. Tím se stává efektivita chovu cvrčka téměř 20x vyšší než v případědobytka. Díky tomu a také díky obsahu mastných kyselin někteří lidé podporují rozvoj entomofagie jako hlavního zdroje bílkovin pro lidskou výživu v budoucnosti.

I když si to mnoho lidí neuvědomuje, tak řada jídel, která běžně jíme, obsahuje hmyz
nebo jehočásti, které nevidíme. Světová zdravotnická organizace vydala ustanovení „Food defect action levels“, které obsahuje názvy druhů hmyzu, který není nebezpečný pro člověka. Tento dokument byl sepsán, protože není možné, a ani nikdy nebylo, vypěstovat něco na otevřeném poli, sklidit a získat produkty zcela bez přírodních defektů. Povolené je např. 80 mikroskopických kousků hmyzu na 100 g čokolády (BAILEY, 1999).

viz: Entomofagie - hmyz na talíři, Blanka Škrabalová

 http://www.honolulumagazine.com/Honolulu-Magazine/February-2011/Promotion-The-Hawaii-Chocolate-Festival/

PROČ NEJÍST HMYZ?


http://www.ted.com/talks/lang/cs/marcel_dicke_why_not_eat_insects.html

NĚKOLIK FOTEK Z LOMU A OKOLÍ

NÁVRHY

1) LOM JAKO SOBĚSTAČNÉ MĚSTO

doplnění chybějících funkcí důležitých pro chod města:
- nemocnice
- úřad
- parkoviště
- hotel
- škola
- krematorium ( bohužel zavrhnuto, zákon nařizuje ochranné pásmo nejméně 100 metrů okolo krematoria, což v daných podmínkách nelze splnit)


2) LOM JAKO DOSTUPNÁ LOKALITA PŘÍNOSNÁ PRO ŠIROKÉ OKOLÍ

- žížalí farma
-hmyzí terárium (insektárium)
- potápěčský svět
- akvárium
- továrna
- depozitář ( např. knihy)

ZADÁNÍ

LOM II.

 

Lom Zbraslav postupem času vrostl do města. Za padesát let se vyčerpá a skončí těžba. Co bude s místem dál? Na tuto otázku se snažíme odpovědět v našem výzkumu. Prostor lomu jsme rozdělili na koridory - sloty, které "programujeme architekturou". Spíše než o konkrétní stavby nám šlo o stanovení limitů a kapacit místa. Abychom to však mohli udělat, museli jsme je nejprve navrhnout.

viz. blog ateliéru: hatelier.blogspot.com/