POTRAVINÁŘSKÁ FIRMA SE ZAMĚŘENÍM NA HMYZ
Entomofagie - využití hmyzu v lidské stravě
Ve více než 90ti zemích světa (podle FAO) je konzumace hmyzu
běžnou záležitostí. V Africe a latinské Americe tvoří hmyz doplněk stravy, v
Asii je hmyz už po staletí delikatesou a
součást tzv. haute cousine.
 |
| http://blog.friendseat.com/chef-shoichi-uchiyama-promotes-bug-insect-eating/ |
Entomolog Arnold van Huis říká, že je masová krize. V roce 2050 vzroste populace na 9 bilionů a masa bude nedostatek.
Před 20ti lety člověk průměrně zkonzumoval 20 kg masa za rok, dnes 50 kg a za 20 let 80 kg masa! Hospodářská zvířata jako skot, prasata nebo ovce zabírají 2/3 světové zemědělské půdy a produkují 20% ze všech skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Hmyz vyprodukuje také 10x méně methanu, 300x méně oxidu dusného a amoniaku než hospodářská zvířata.
podle článku: http://www.guardian.co.uk/environment/2010/aug/01/insects-food-emissions
Podle antropologa Marvina Harrise je konzumace hmyzu tabu v kulturách, kde získávání bílkovin nevyžaduje velkou práci (drůbeží velkochovy nebo velkofarmy dobytka). Hmyzu se tak nejvíce vyhýbají obyvatelé Evropy a Severní Ameriky. Evropané se na hmyz dívají jako na něco odporného, strach z hmyzu pramení z výchovy.
Hrozba potravinové krize, provázená hlavně zdražováním základních komodit ( hlavně rýže, oblilniny) již teď nutí lidi v nestabilních a chudých zemích, aby měnili návyky a začali jíst levnější potravu.
Hmyz má především vyšší efektivitu přeměny přijímané potravy na živou hmotu než běžná masa. Zatímco mnoho hmyzu dokáže změnit přijatou energii na proteiny v poměru kolem 4:1, do dospělosti vychovaný skot má poměr příjmu a přírůstku 54:1. Navíc teplokrevní obratlovci potřebují výrazně vyšší množství energie, aby si udrželi vnitřní teplotu, zatímco studenokrevný hmyz ne.
 |
| http://en.wikipedia.org/wiki/File:Insect_food_stall.JPG |
Hmyz se také rychleji reprodukuje než hovězí dobytek. Samice cvrčka může snést od 1 200 do 1 500 vajíček během 3-4 týdnů,zatímco pro chovaný dobytek připadají jen 4 potomci na každý na trh poslaný kus. Tím se stává efektivita chovu cvrčka téměř 20x vyšší než v případědobytka. Díky tomu a také díky obsahu mastných kyselin někteří lidé podporují rozvoj entomofagie jako hlavního zdroje bílkovin pro lidskou výživu v budoucnosti.
I když si to mnoho lidí neuvědomuje, tak řada jídel, která běžně jíme, obsahuje hmyz
nebo jehočásti, které nevidíme. Světová zdravotnická organizace vydala ustanovení „Food defect action levels“, které obsahuje názvy druhů hmyzu, který není nebezpečný pro člověka. Tento dokument byl sepsán, protože není možné, a ani nikdy nebylo, vypěstovat něco na otevřeném poli, sklidit a získat produkty zcela bez přírodních defektů. Povolené je např. 80 mikroskopických kousků hmyzu na 100 g čokolády (BAILEY, 1999).
viz: Entomofagie - hmyz na talíři, Blanka Škrabalová
PROČ NEJÍST HMYZ?
http://www.ted.com/talks/lang/cs/marcel_dicke_why_not_eat_insects.html
